O mně

Zdravím všechny zbloudilce :) Než sem začnu vkládat různé příspěvky, bylo by fajn, abych se Vám představila :)

Mé jméno je Eliška, ale všichni mi říkají Elí. Jsem 24letá studentka pedagogické fakulty, učitelka na ZŠ, přítelkyně, dcera, kamarádka a hlavně už rok a pár dní také MÁMA❤️! (Jen podotýkám, že blog jsem si nezaložila z důvodu "dlouhé chvíle", protože na mateřské není prostor na nudu)😃.Kecám, někdy i na tzv. Mateřské dovolené je výjimečně nuda.😊 Pokud tato situace nastane, tak se bojím, zdali nedělám něco špatně🤔. Každopádně, abych neztratila nit. Žiji v Praze. Už zhruba 13let? Hrozně ten čas letí. Ovšem pocházím ze severních Čech. Konrétně z Ústí nad Labem. (Zdravím Ústííí!) Celých 11 let jsme bydleli na ústeckém sídlišti - v Mojžíři. Z centra města tam jezdí TROLEJbus číslo 57😃.

Teď tedy žiji tady, v Praze. Studovala jsem tu UK - teologickou fakultu, kde jsem přišla na to, že teologie (náboženství) je fajn, ale v budoucnu se v tom nevidím. Zjišťovala jsem usilovně, co by mě bavilo, co bych chtěla studovat. Pořád jsem setrvávala na škole. Během toho jsem si přivydělávala jako stálá chůva u jedné rodiny. Vysokoškolský život totiž obnáší dost výdajů 😃. Především proto, protože už Vám nikdo nedělá do školy svačinu, takže utrácíte za jídlo. Na jídlo většinou chodíte do obchodních center. Tam, při pohledu na kolemjdoucí zjistíte, že oblečení, které buď máte na sobě nebo doma ve skříni už není cool, takže se MUSÍTE podívat minimálně do dvou obchodů. 😃 Také se chodíte bavit. Vzhledem k nepovinné docházce na přednášky si můžete dovolit jít kdykoliv do baru s přáteli. Ano, zní to celé jako těžký život vysokoškoláka. Ale nebojte, dá se to zvládnout 😃.

Na teologické fakultě jsem se dozvěděla spoustu věcí o náboženstvích a sektách. Jsem za to ráda, protože vím to, co většina populace ani netuší, jelikož je to nezajímá. Nutno říci, že jsem ateista. Teologie je zajímavá. Ať už se jedná o křesťanství, judaismus, islám apod., brala jsem to spíše z filozofického hlediska. Filozofie a teologie jsou ovšem dva naprosto rozdílné póly. Měla jsem více otázek než odpovědí. Je to pro mě super koníček. Zvlášť judaismus, protože ti co mě znají, dobře vědí, že se horlivě zajímám o historii 20.st. Kontrétně o 2. světovou válku. Veškerá literatura - odborná i neodborná, mě baví. A abych tomuto tématu více porozuměla, bylo nutné zjistit si více o judaismu - náboženství židovského národa.

Dále mě zajímá psychologie. V budoucnu bych se ráda i tomuto oboru věnovala. Především dětské psychologii. A proč? Protože děti jsou to nejkřehčí stvoření. Dokážou unést takové bolesti a přitom se usmívat. Mají kolikrát více síly než my dospělí. To jsem si uvědomila při mé práci na základní škole, kde jsem začala pracovat před 2 lety. Stala jsem se třídní učitelkou 2.B 😊. Tuto mojí třídu jsem dovedla až do dalšího ročníku. Byl to skvělý rok. Pak jsem přešla, z důvodu narození Šimona, na poloviční úvazek a věnovala se tzv.reedukaci jedné slečny ze 4. třídy. Dvakrát týdně jsem jí pomáhala s učivem, jelikož jí byla diagnostikována lehčí forma mentální retardace, což by na ní nikdo ani nepoznal. Během této učitelské praxe jsem přišla na to, co mě baví. Tak jsem začala studovat na Pedagogické fakultě v Plzni. Je to trochu náročnější, když máte malé dítě, ale s pomocí se to zvládat dá 😊.

Co dál napsat? 🤔 Joo, už vím. Co můj partnerský život? Takže takhle: nejsem panenka Marie, kterou navštívil Duch Svatý s novinou, že bude mít syna, ačkoliv byla "počestná žena", nejsem ani Anakinova matka, která tvrdila, že Anakin otce nemá. Ne, ne, já tátu mého dítěte mám 😃. A světe div se, je to Honza. A kdo, že je vlastně Jan? Janek byl můj spolužák na střední škole, kde jsme se poznali v roce 2008. Po 4 letech společných docházek do školy jsme se nečekaně (fakt totálně z ničeho nic) dali dohromady. Společně jsme šli i na vysokou. Absolvoval se mnou všechny ty útrapy vysokoškoláka 😃. Letos v Květnu jsme měli výročí - 5 let a v červenci jsme slavili první narozeniny našeho Šimona ❤️.

A jestli nám to klape? Byl to boj, ale myslím si, že stál za to, protože máme harmonický vztah. Tomuhle partnerství bych ráda věnovala samostatnou kapitolu, takže se tu nebudu rozepisovat.

Ke konci tohoto románu ve zkratce rozvinu charakteristiku mojí osobnosti. Jsem veselá, milá a přátelská. Občas náladová(je to výjimečný stav, i když to třeba Honza vnímá jinak😃) holka, která každý den dychtí po nových zážitcích, po vědění, ale hlavně by chtěla být tou nejlepší potetovanou mámou. Chci být příkladem mému dítěti. Předávat mu správné hodnoty a vést ho dobrým směrem. Poslední měsíce se dost intenzivně zajímám o zdravý životní styl (jídlo, pohyb..) a neskutečně mě tato revoluce v mém životě naplňuje. Dřív jsem se totiž cpala fast foodama a pohyb mi byl dost vzdálený 😃. Dnes žiju tak, abych nelitovala ničeho.

Pro začátek by tento chaotický úvod do mého světa mohl stačit, ne? 😊 Teď budu dávat dohromady další články. Musím si vytvořit systém, který uspořádá můj mentální maglajz😃. Už se těším, až zase malinko pootevřu tu veeeelikou bránu do mého světa 🌸.