Rande-vous 😃

Baví mě vzpomínat na časy, kdy člověk schůzkoval, randil..., o všem hned informoval kámošky a rozebíral různá faux pas. 😃

Moje úplně první rande se odehrálo v mých 14 letech. Bylo to v zimě, tuším, že zrovna prosinec. Razila jsem styl punk, rock, metal, emo 😃.
Seděla jsem s chlapcem (byl o tři roky starší) u stolu, pila colu a neřekla ze celou tu dobu ani slovo. Styděla jsem jakkoliv projevit, tak jsem raději mlčela. Jo a ještě jsem měla na spodním rtu opar, takže rande nedopadlo 😃. Tedy aspoň pro ten večer. Asi za měsíc jsme se sešli znovu a byl z toho circa dvou týdenní relationship.

Další schůzky proběhly asi o tři měsíce později, kdy jsem poznala, dnes i mediálně známého, chlapce. Vzal mě na hřište a předváděl, jak správně se hraje basket. Kouřil jako fabrika, ale byla s ním zábava. Šla jsem s ním do jednoho vytříbeného podniku v nejmenované čtvrti, kde se mi ale zalíbil jeho kamarád, tak jsem hodila flirt i s ním. Asi dvacet minut jsem se snažila o správný chod konverzace. Ke konci se mě zeptal, jestli mi nevadí, že mám celou dobu ruku v popelníku😃. Absolutně jsem o tom neměla páru. Ve finále mi dal své telefonní číslo. Z klubu jsem odcházela ruku v ruce s tím, co se mě snažil okouzlit tríčkama v basketballu. Chodili jsme spolu zhruba týden. Chtěl, abych s ním jezdila do centra a spala u něj. No, to ani náhodou 😃. Škoda, teď je to celebrita...😃

Mezitím jsem si, samozřejmě, začala psát s jeho kamarádem, kterého jsem okouzlila mojí popelníkovou rukou. Šla s ním ven, bylo to fajn. On z toho usoudil, že je to vztah, ale nebyl. Abych mu dala najevo, že to není můj kluk, smazala jsem si ho z ICQ 😃. Hodně dospělé gesto.

V období 15-17 let proběhl trvalý vztah. Během něj jsem maximálně s někým flirtovala na facebooku. A přiznejme si, kdo si s někým nepsal, i když byl “ve vztahu”?😃
Nebudu si sypat popel na hlavu, ale bavilo mě to. S někým si dopisovat. Ovšem byla jsem líná se spřátelit víc.

Největší perličky v RANDE - VOUS nastaly až po v mých 18. narozeninách.

Poznala jsem spoustu Slováků, kterým jsem o mně nakukala dost nereálné informace, 40leté chlapy, kteří za mě zaplatili útratu a bombardovali mě sms zprávama.

Architekta, který měl super komiksové boty. S ním jsem byla víckrát. Jenže byl dost na na úrovni, což mě děsilo, protože jsem s ním nikdy nebyla sama sebou 😃.

“Kamarádila” jsem se s kamarádama mého bývalého DŮVODU, který tvrdil svým budoucím partnerkám, že jsem umřela na leukémii😃.

Dost mě odrazovalo, když byli schopní napsat milión chyb. Když psali, jak mě milují po dvou schůzkách, nebo když mluvili sprostě.

Jednou jsem se s jedním procházela Prokopským údolím. Celou dobu mluvil o tom, jak s kterou kde házel kuželky, ale nepoužíval výraz pomilovat, milovat..., ale použil dost jiných synonym😃. Hm, tak tam jsem se modlila, ať už dojdeme na tramvajovou zastávku a já udělám ciao. Jak si mohl myslet, že mě uchvátí tím, kolik holek měl v posteli?!😃

Jeden číšník mi na sebe dal telefon. Respektive ho poslal po své kolegyni. Sešli jsme se na drink asi dva dny poté, co jsem mu na to číslo napsala. Třikrát mi zdůraznil, jak je skvělej, že mi to číslo poslal. 🙄 Na rozloučenou mi dal pusu a zhruba hodinu po schůzce mi přišla od něj zpráva. Čekala bych nějaké poděkování za hezké odpoledne. Ne, on se mě ptal, jestli mi udělalo velkou radost, že mi dal to číslo😃.

Takhle jednou u baru jsme poznaly s kámoškou tři chlapce. Byli stejně staří jako já, takže jsme řešili maturitu. Jejich ego bylo vysoko, zhruba ve slunečný soustavě. Lákali mě na nějakou velkolepou akci, vytahovali se skvělou a perspektivní prací. Hned mi došlo, že jde o OVB bandu 😃. Jakmile jsem jen podotkla, že tato firma není solidní, všichni tři se do mě vrhli a uráželi mě jako nikdy nikdo 😃. Nandali mi to tím, že v jejich budoucím sporťáku by mě nikdy nesvezli. No chlapci, jak jste asi úspěšní dnes.😃

Školní zájezd do Chorvatska. Tam jsem poznala dva Chorvaty. Do jednoho jsem byla zamilovaná ještě měsíc po návratu domů. Upozorňuju, že jsem chodila do církevní školy. Kdyby zjistili, že jsem se s někým scházela, vyhodili by mě😃.

Kolikrát se mě kluci ptali, zdali hraju voleyball, když jsem vysoká. Já?! No jasně. Miluju ho.
V reálu mi nikdy voleyball nešel a nebavil mě, což Honza může potvrdit 😃. Rád vzpomíná na naše hodiny tělocviku.

Jé, jak mě baví se rozpomínat na randění. Teď jdu Šajmóna uložit do postýlky, vytáhnout připálený dýňový koláč z trouby a uvelebit se vedle mého SKORO muže ❤️.